Příspěvky

Emoce - základy porozumění emocím

Stáhněte si tento článek jako e-book ve formátu PDF, najdete ho tady. Heslo k němu najdete ve svém emailu.Obsah článku:
Co jsou emoceProč je důležité cítitPříběh citlivého dítěteJak zacházíme s emocemi jako dětiKontrola emocíCo tedy s emocemi Co není spojení s emocemiNecitlivý světCvičení na tento týden
Co jsou emoce
Emoce pociťujeme jako fyzický vjem v určité části našeho těla. Jsou pro nás přímým spojením hlavy - tedy toho, co si myslíme a co právě prožíváme a těla - pocit, tedy co cítíme. Pokud jste se rozhodli žít vědomý život - tedy dávat pozor na to, co se ve vás odehrává, pak jsou právě emoce vaším klíčem k sebepoznání. 
Emoce jsou reakcí na naše myšlenky. Když přemýšlím o něčem, z čeho mám strach, cítím strach. Když přemýšlím o situaci, kde si myslím, že jsem udělala chybu, cítím vinu. Když mám myšlenku o tom, že by se věci měli odehrávat jinak než jsou, že by se mnou měli ostatní zacházet lépe, cítím zlost. Když myslím na to, o co jsem přišla, cítím smutek. Naše emoce jsou tedy v…

Nechte se vést životem

Obrázek
,,To co hledáte, hledá vás." RumiJsme zvyklí o všem rozhodovat, vše řídit a plánovat. Jen pár z nás mělo tu možnost zažít moment, kdy přestože jsme chtěli něco řídit, nešlo to. Nemohli jsme mít to, co jsme chtěli. Život vzal jiný směr. Tento okamžik nás zlomil. Poprvé jsme zažili pocit, že nemůžeme mít to, co chceme. Že snažení nás tam nedostane. Uvědomili jsme si, že čím více to chceme, tím více se trápíme. Tato zkušenost změnila náš život. Uvědomili jsme si, že buď můžeme nadále žít v bolesti a chtít něco jinak než to je, nebo se můžeme podívat zpříma do očí realitě, uvědomit si, že možná existuje dobrý důvod, proč naše hlavou vymyšlené plány selhaly. V ten okamžik se nám nabízí nová možnost. Neznámá cesta. Tou je dát přednost životu, začít ho žít naplno tak, jak právě teď je a nechat se vést do neznáma. Na této cestě nemůžeme plánovat, protože nevíme, kam jdeme. Na této cestě můžeme pouze důvěřovat. Věřit, že život pro nás má mnohem lepší plán, než ten, který jsme si vysnili v…

Láska

Obrázek
Každý z nás máme svou vlastní představu o tom, co je to láska. Každý z nás máme vzpomínky, které nazýváme láskou. U mě láska bývala velmi bolestivý pocit. Trápení, slzy, zklamání a strach. Až mnohem později přišlo poznání, že to nebyla láska. Byly to nenaplněné touhy a očekávání, byl to běh za něčím, co bylo těžké získat a udržet. Bylo to chtění, které mi způsobovalo tolik trápení. 
To je na lásce to nejzajímavější. Když jsme v tom pocitu chtění lásky, jsme jí nejvíce vzdáleni. Jsme od ní úplně odpojeni, a když nedostaneme to co chceme, trápíme se. To však není láska. To je trápení. 
Láska je velmi klidný pocit. Je něžná, hladící a přináší pocit bezpečí. Jako když je miminko v náruči maminky a může klidně spát. Je to pocit, jako když se díváme na krásnou krajinu, cítíme vůni vzduchu a jsme klidní. To je láska. 
Láska je podstatou našeho bytí. Je naším přirozeným stavem, ve kterém jsme, když nemáme stresující myšlenky. Když jsme ukotveni v sobě a nepřemýšlíme. Když sami sebe cítíme a záro…

Zlost

Obrázek
„Udržovat v sobě zlost je jako chytit rozpálený uhlík s tím, že ho chcete po někom hodit, spálíte se jenom Vy.“  Buddha
Zlost je emoce, o které jsem se naučila od svého manžela. Většina z nás vyrostla v tom, že zlobit se je špatné. A tak není divu, že jsme v sobě zlost potlačili. Mysleli jsme si, že když zlost potlačíme, odejde z našeho života. Ale opak je pravdou. Jsme zlostní mnohem více - většinou nevědomě - než kdybychom uměli zlost procítit. Potlačení zlosti má další destruktivní následky. Máme problém říci ostatním ne, necháme si od lidí šlapat po hlavě, neumíme říci dost, neumíme se rozhodovat, nemůžeme být kreativní a často strávíme den v negativitě nebo v pomlouvání ostatních. A k tomu všemu učíme naše děti to samé - potlačovat zlost. V tomto článku bych ráda popsala: co je zlost, co není zlost a co nám přinese spojení se zlostí.
Co je zlost?
Zlost je důležitá emoce, kterou neradi cítíme. Zlost nám říká, že to co se děje nechceme, že to neodpovídá naším hodnotám, že jdeme proti …

Hledání domova

Obrázek
Uplynulé měsíce jsme usilovně hledali bydlení, které bychom si mohli dovolit a kde bychom se dobře cítili. Zároveň pro nás bylo důležité místo a chtěli jsme, aby kuchyň byla vybavena troubou, abych mohla péct. Přestože tyto požadavky nebyly zase tak náročné, v místních podmínkách se tento hon za bydlením ukázal jako dlouhodobý a frustrující proces. Každý den jsem strávila více jak hodinu projížděním inzerátů na všech možných platformách. Frustrující bylo to, že téměř nikdy v nabídce nebylo nic, co by se nám alespoň trochu líbilo. Většina míst, které bychom vzali všema deseti, byla daleko nejen přes náš rozpočet, alé také přes naši ochotu platit tak vysoké nájemné. (Jen pro představu, chtěli jsme se vejít měsíčně do 30 tisíc za jednopokojový byt). Vždy, když se nám něco líbilo, museli jsme odpovědět na inzerát do několika hodin a víceméně si okamžitě domluvit prohlídku. Taková místa byla do několika hodin pryč. Když se nám to podařilo, viděli jsme jedno až dvě místa týdně. Bohužel jsme…

Bolest

Obrázek
Bolest je vždy signálem, že se potřebujeme zastavit. Je to automatický signál našeho těla. Není to úžasné, že naše tělo funguje tímto způsobem? Že nám pomáhá? Když cítím bolest, vždy ji jeden až dva dny přehlížím. Bolest se mi zrovna nehodí. A tak bolest sílí, až se konečně zastavím a podívám se na to, co se ve mě právě odehrává. Bolest je pro mě znamením, že je třeba podívat se dovnitř a přestat se dívat ven. Často je bolest také signálem, že to jak věci dělám už nefunguje a je potřeba to změnit. Bolest nás učí být v přítomnosti. Čím více jdou naše myšlenky do minulosti a do budoucnosti, tím více stresu cítíme a tím více se bolest umocňuje. Uplynulé dny jsem pociťovala bolest a tak mě to dovedlo se nad tímto tématem zamyslet. Co je tedy potřeba dělat, když cítíme bolest?

Mnoho z nás napadne jít k lékaři a nechat se vyšetřit. To napadlo i mě a byla jsem ráda, že jsem to udělala. Možná nám lékař nabídne úlevu od bolesti a nějaké řešení. Zároveň si však musíme uvědomit, že  stejně tak j…

Šaty

Obrázek
Šaty patří k ženskosti. V hippie oblasti, kde léto trvá devět měsíců, je jasné, že dříve nebo později jsem musela čelit této výzvě. Šatům, sukním a tílkům, které budou odhalovat mou ženskost. Nejdříve jsem to pozorovala z povzdálí, oblečená v mých šorktách a volném tričku. Nedokázala jsem si představit, jak do toho zapadnu. Došla jsem k rozhodnutí, že o to nestojím - oblékat se jinak, než právě jsem. To mě uklidnilo a na nějakou dobu mi to dalo pocit bezpečí. Jenže teploty rostly a má jediná dlouhá sukně začala být příliš teplá. Geoffrey měl narozeniny a já jsem pro něj připravila překvapení. Snídani v krásném rezortu a odpočinkový čas strávený u bazénu obklopeného tropickým lesem plným ptáků. Úplná relaxace. Chtěla jsem vypadat hezky a překvapit ho. Zašla jsem do jednoho z místních obchodů a má volba byla jasná. Nešlo tomu déle odolávat. Koupila jsem si šaty. Byly sytě modré s drobnými květy, zavinovací s volánky na sukni. Vypadaly úžasně. Věděla jsem, že Geoffreyho mile překvapím. V…